Převod bytu není jen podpis smlouvy a předání klíčů. Jedním z nejdůležitějších bodů celého obchodu je otázka, kdo zaplatí dluhy spojené se správou domu a pozemku. V praxi se tato oblast dlouho vykládala chybně – často se uvádělo, že na nového vlastníka přecházejí pouze dluhy na tzv. fondu oprav, a ještě jen tehdy, pokud o nich kupující prokazatelně věděl. Současný právní výklad je ale jiný a pro makléře je zásadní znát aktuální právní úpravu.
Dluhy související se správou domu a pozemku nejsou považovány za právní vadu jednotky, ale za závazky spojené s jejím vlastnictvím. Z tohoto důvodu přecházejí na nabyvatele automaticky, a to bez ohledu na to, zda o nich kupující věděl či nevěděl. Nehraje roli, jestli správce dluh uvedl v potvrzení, nebo jej opomenul – rozhodující je samotný převod vlastnictví.
Podle aktuálně platné právní úpravy ObčZ se navíc okruh těchto závazků rozšířil. Na nabyvatele přecházejí také dluhy na zálohách na služby spojené s užíváním bytu, pokud tyto služby zajišťuje osoba odpovědná za správu domu. Tím se do přecházejících závazků dostávají nejen příspěvky na správu domu, ale i běžné zálohy na služby, které se dříve považovaly za čistě individuální dluh původního vlastníka.
Důležité je také vědět, že při převodu jednotky se neprovádí žádné mimořádné vyúčtování. Vyúčtování proběhne až v řádném termínu a osobou povinnou uhradit případný nedoplatek je vždy nový vlastník jednotky – a to i tehdy, pokud se nedoplatek týká období před převodem. Stejně tak případný přeplatek náleží výhradně novému vlastníkovi. Převod jednotky tedy nepředstavuje žádné „uzavření období“ z hlediska správy domu – nový vlastník vstupuje do zúčtovacího roku se všemi důsledky.
Kupující se tak nemůže „ochránit“ proti dluhu, který vyjde najevo až ve vyúčtování. Z pohledu SVJ či správce je povinným subjektem vždy aktuální vlastník. Prodávající odpovídá pouze kupujícímu, nikoliv správě domu. Pokud si tedy strany chtějí spravedlivě rozdělit náklady za období před převodem, je možné to řešit pouze následným vypořádáním mezi nimi – nikoliv odmítnutím úhrady vůči SVJ.
Pro makléře je zásadní tyto skutečnosti klientům jasně komunikovat. Kupující často očekávají, že zaplatí jen svou „část roku“, a prodávající se domnívají, že za vlastní nedoplatky odpovídají i po převodu. Realita je přesně opačná: dluhy spojené se správou domu a pozemku přecházejí ze zákona na nového vlastníka bez ohledu na jejich stáří či okamžik vzniku. Smluvní ujednání mezi stranami může řešit pouze to, jak si závazky vypořádají mezi sebou.
Proto je vhodné nechat si vždy předložit potvrzení od správce nebo SVJ. To sice nemění samotný právní přechod dluhu, ale pomáhá stranám zjistit, jaké závazky jsou k danému dni evidovány. Doporučuje se také, aby kupní smlouva obsahovala ustanovení, v němž se strany zavazují vypořádat výsledky ročního vyúčtování podle toho, jak dlouho jednotku vlastnily. Takové ujednání předejde pozdějším sporům, protože právní přechod závazků vůči správě domu žádná smlouva změnit nemůže.
Závěrem je dobré si uvědomit, že dluhy spojené s jednotkou jsou jedním z nejčastějších zdrojů nedorozumění při převodech bytů. Makléř, který zná správná pravidla a umí je včas vysvětlit klientům, dokáže předejít konfliktům i zbytečným finančním komplikacím. Převod pak proběhne s větší jistotou a důvěrou všech zúčastněných.
zdroj: https://www.gaudens.cz/aktuality
Gaudens s.r.o.,
Petr Pavlíček
